Reforma péče o duševní zdraví
Co je duševní zdraví
Podle definice Světové zdravotnické organizace: „Duševní zdraví je stav, který umožňuje lidem prožívat smysluplný život, štěstí a naplňující vztahy, uvědomovat si a realizovat vlastní potenciál, vypořádat se s normální životní stresovou zátěží, produktivně pracovat a přispívat k blahobytu společnosti.
Duševní zdraví není pouze absence duševního onemocnění, ale základní komponenta zdraví, tj. stavu fyzické, mentální a sociální pohody“. (https://www.who.int/features/factfiles/mental_health/en/)
S problémy v duševním zdraví se občas potkáváme všichni, samotné duševní onemocnění prožije každý rok více než 1/5 populace. Více než polovině z toho se nedostane žádné odborné pomoci/léčby. Ročně si v České republice vlastní rukou vezme život na 1300 osob, v průměru tedy každý den alespoň tři lidé.
Pandemie covid-19 SARS tuto situaci ještě zvýraznila, její dopady na duševní zdraví začínají být velmi markantní. Viditelnou skupinou, která pandemií nejvíce trpí,jsou například děti.
Co je Reforma péče o duševní zdraví
Reforma péče o duševní zdraví představuje zásadní systémovou až paradigmatickou změnu a má za cíl postupně proměnit celý systém stávající péče odklonem od péče ve velkých psychiatrických nemocnicích k rozvoji komunitní péče.
HLAVNÍM CÍLEM JE ZLEPŠIT KVALITU ŽIVOTA LIDÍ, KTEŘÍ POCIŤUJÍ OBTÍŽE V OBLASTI DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, A UMOŽNIT JIM NAPLŇOVAT JEJICH LIDSKÁ PRÁVA A INTEGRACI DO BĚŽNÉHO ŽIVOTA.
V rámci Reformy by tak mělo docházet k postupné změně struktury služeb – k opouštění velkých ústavních zařízení (psychiatrické nemocnice, domovy se zvláštním režimem, ad.) a k přesunu péče do komunity. Zároveň by mělo docházet ke změně procesu poskytování služeb – směrem k multidisciplinárním týmům, k prevenci, k řešení situací v komunitě a k řešení pomocí běžných komunitních zdrojů. A také ke změně přístupu ke klientům s využití přístupu zaměřeného na zotavení / recovery. Místo o ochranu společnosti před lidmi s duševním onemocněním, která je bohužel často provázena jejich segregací a někdy i diskriminací, usilujeme o jejich sociální začlenění.
Reforma péče o duševní zdraví byla odstartována koncepčním dokumentem Strategie Reformy péče o duševní zdraví, který v roce 2013 schválila Vláda ČR. Od roku 2018 pak začaly probíhat projekty, financované Evropskou unií, které umožnily konkrétní aktivity. Přehled plánovaných Reformních aktivit v Praze viz presentace „Reforma psychiatrické péče a její realizace v Praze z dubna 2019 pro Zdravotní výbor ZHMP“.
Důležité oblasti projektů Reformy v Praze
1.
Koordinace a tvorba sítě služeb
Cílem je budování a rozvoj propojené sítě služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Služby tak vytvoří propojený systém, který funguje napříč resortnímu rozdělení, právními formami, veřejnou správou i občanskými aktivitami (včetně uživatelských a rodičovských aktivit). Systém péče by měl být zaměřen na člověka a jeho zotavení, měl by podporovat jeho smysluplný a důstojný život v běžných podmínkách, měl by podporovat služby preventivního charakteru.
2.
Multidisciplinarita
Cílem je vytvořit propojenou multidisciplinární spolupráci mezi jednotlivými týmy z rozličných sektorů, zejména mezi zdravotnickými a sociálními a mezi komunitními službami a psychiatrickou nemocnicí tak, aby bylo možné efektivně hledat řešení potřeb lidí, kteří se potýkají s potížemi v duševním zdraví.
3.
Transformace psychiatrické nemocnice Bohnice
Cílem je změnit stávající péči ve velké psychiatrické nemocnici (více než 1000 lůžek) tak, aby odpovídala moderním trendům a poskytovala kvalitní a efektivní péči pro lidi s problémy v duševním zdraví. Transformace by měla být v duchu deinstitucionalizace, tedy kromě zásadní redukce lůžek také k proměně způsobu jeho poskytování a zajištění služeb co nejvíce v běžném prostředí.
4.
Kvalita
Cílem aktivit je zlepšit život lidem s duševním onemocněním a podmínky poskytování zdravotní péče. Aktivita je zaměřena především dovnitř psychiatrických nemocnic, ale zabývá se také tématem opatrovnictví.
5.
Destigmatizace
Duševní nemoc, nálepka psychiatrického onemocnění je stále veliké stigma pro jejich nositele. Obdobně psychiatrická péče nese určité stigma. Cílem programů a aktivit v této oblasti je snižovat toto stigma, zejména osvětou, informováním a vzděláváním. V Praze v rámci Reformy vznikla iniciativa Praha duševní.
Reformu péče o duševní zdraví v Praze má na starosti celá řada lidí v rámci orgánů Reformy a projektů Reformy.
Co kdo dělá si můžete přečíst v presentaci Reforma v Praze a její lidé.
Regionální koordinátor Reformy péče o duševní zdraví v Praze je Pavel Novák.
Dokumenty vztahující se k Reformě najdete v jednotlivých sekcích
Sekce 6
Pracovní skupina pro oblast bydlení
Odkazy na dokumenty
- Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030 – https://www.reformapsychiatrie.cz/clanek/narodni-akcni-plan-pro-dusevni-zdravi-napdz?term_id=110
- Národní akční plán prevence sebevražd 2020 – 2030 – https://www.mzcr.cz/narodni-akcni-plan-prevence-sebevrazd-2020-2030/
- Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc 2020 – 2030 – https://www.mzcr.cz/narodni-akcni-plan-pro-alzheimerovu-nemoc-2020-2030/
- Rada Vlády pro duševní zdraví – https://www.mzcr.cz/rada-vlady-pro-dusevni-zdravi/
- Záznam webinářů k tématům Reformy – https://www.reformapsychiatrie.cz/media/video-galerie/webinare
- Webové stránky Reformy péče o duševní zdraví: https://www.reformapsychiatrie.cz/