Lůžková psychiatrická péče
Lůžková psychiatrická péče je poskytovaná v psychiatrických odděleních nemocnic (akutní lůžka), psychiatrických nemocnicích (péče akutní, následná, specializovaná) a specializovaných lůžkových zařízeních (léčba specializovaná na vybraný okruh diagnóz nebo typ terapie). Přijetí do lůžkového psychiatrického zařízení může být dobrovolné nebo nedobrovolné.
Akutní lůžková psychiatrická péče (akutní lůžka) je poskytovaná bezprostředně po vzniku či zhoršení psychické poruchy vyžadující hospitalizaci osob, které o tuto péči požádají, nebo psychiatrickou péči odmítají, ale v důsledku duševní poruchy ohrožují sebe nebo své okolí. Psychiatrická akutní lůžková oddělení jsou určena k poskytování takové péče, kterou nelze poskytnout ambulantně a při které je potřebný pobyt na lůžku ve zdravotnickém zařízení po dobu nejméně 24 hodin. Psychiatrická léčba je poskytována nepřetržitě. Z hlediska délky pobytu jsou určena pro krátkodobou až střednědobou hospitalizaci pacientů s akutní psychickou poruchou nebo s akutní dekompenzací poruchy chronické. Psychiatrická akutní lůžková oddělení provádějí diagnostiku, terapii, rehabilitaci a posuzování psychických poruch. Poskytují konziliární službu pro ostatní oddělení nemocnice.
Lůžka následné psychiatrické péče jsou určena pro nemocné, u kterých byl ukončen diagnostický proces, nastavena terapie a stav stabilizován do takové míry, že nevyžadují denní kontrolu lékařem a těžiště péče se přesouvá do oblasti ošetřovatelství. Přítomné projevy psychopatologie přitom neumožňují jejich propuštění do domácího ošetřování nebo zařízení sociální péče.
Psychiatrická nemocnice Bohnice
Dominantním poskytovatelem lůžkové psychiatrické péče v Praze je Psychiatrická nemocnice-Bohnice s více než 1200 lůžky.
Psychiatrická nemocnice poskytuje akutní a následnou lůžkovou psychiatrickou péči. V nemocnici je umístěno 35 lůžkových léčebných oddělení, diferencovaných do 4 primariátů pro léčbu akutních stavů, 2 primariátů pro léčbu závislostí, primariátu pro ochranné léčby, 3 primariátů pro následnou péči, 2 primariátů gerontopsychiatrických, dětské oddělení, oddělení zdravotně sociální péče, oddělení interní, centrum krizové intervence, dále jsou poskytovány denní stacionáře, programy socioterapeutické a aktivizační.
Ústavní 91, Praha 8
Další psychiatrická lůžková péče je poskytována v rámci těchto nemocnic či fakultních klinik:
Dětská psychiatrická klinika UK 2.LF a FN Motol
Klinika se zabývá diagnostikou a terapií duševních poruch u dětí a dospívajících do 18 roků. Pracoviště je zaměřeno na komplexní pedopsychiatrickou péči jak ambulantní, tak lůžkovou, v celém biopsychosociálním spektru, se specializovanými programy v oblasti psychologické a psychoterapeutické, speciálně se zaměřuje na diagnostiku a terapii dětského autismu a poruch příjmu potravy a dětskou psychofarmakologii.
V Úvalu 84, Praha 5
Národní ústav duševního zdraví
Psychiatrická klinika s lůžkovou a ambulantní částí poskytuje diferenciálně diagnostickou a terapeutickou péči, Lůžková část je členěna do tří oddělení: pro pacienty s úzkostnými poruchami, pro pacienty s afektivními poruchami a pro pacienty s psychotickými poruchami. Na lůžkovou část navazují tři denní stacionáře a psychiatrická ambulance, z nichž některé jsou specializované (neurofyziologie a EEG, oddělení spánkové medicíny, neurostimulace, magnetická rezonance, klinická psychologie). Program lůžkové části je doplněn i o fyzioterapii a ergoterapii. Klinika rovněž organizuje a uskutečňuje výzkumné klinické studie.
Topolová 748, 250 67 Klecany
Oddělení dětské psychiatrie Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou
V lůžkové části oddělení o 30 lůžkách se provádí léčebná a diagnostická péče o děti od 2 do 12 let, ojediněle i o starší děti. Oddělení se zaměřuje na neurotické projevy, hyperkinetické poruchy, emoční poruchy, poruchy chování, tikové poruchy, deprese, mentální retardace, specifické vývojové poruchy řeči a na děti týrané , sexuálně zneužívané a zanedbávané. Součástí oddělení jsou i odborné ambulance (dětské psychiatrie, psychiatrie, klinické psychologie a logopedie) a pedagogická péče během hospitalizace.
Vídeňská 800, Praha 4 – Krč
Psychiatrické oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha
Psychiatrické oddělení se skládá z ambulantní části, lůžkového oddělení, denního stacionáře a terénního psychiatrického týmu. Poskytuje komplexní spektrum psychiatrických služeb. Psychiatrické oddělení se především zaměřuje na diagnostiku, léčbu, rehabilitaci a posuzování duševních poruch v jejich akutní fázi. V rámci oddělení jsou poskytované krátkodobé hospitalizace určené k rychlé stabilizaci zdravotního stavu. Lůžková část psychiatrického oddělení disponuje 40 lůžky. Je rozdělena na oddělení akutní péče (15 lůžek) a terapeutické oddělení (25 lůžek). Psychiatrické oddělení má i ambulantní část se specializovanými poradnami (AT, sexuologickou, psychosomatickou, pro depresivní poruchy, pro veterány).Součástí zařízení je i denní stacionář pro pacienty s úzkostnými a depresivními potížemi. Oddělení tvoří rovněž zdravotní část Centra duševního zdraví pro Prahu 6.
U Vojenské nemocnice 1200, Praha 6
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN
Psychiatrická klinika poskytuje komplexní diagnostickou a léčebnou péči pro psychiatricky nemocné pacienty v akutním stavu, v superkonsiliární péči pro pacienty obtížně diagnostikovatelné, farmakorezistentní či jinak komplikované. Provádí konziliární činnost pro ostatní lékařské pracoviště VFN. Klinika disponuje 130 psychiatrickými lůžky, nichž 16 lůžek je specializovaných pro poruchy příjmu potravy, 24 je lůžek gerontopsychiatrických. Člení se do 7 oddělení, navíc je zde vytvořeno 6 dalších zvláštních center (pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy demence, centrum poruch příjmu potravy, pro dorostovou a vývojovou psychiatrii, pro biologickou diagnostiku a terapii, pro forensní psychiatrii a psychologii, pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu, kognitivně molekulární centrum. Pracuje zde Specializované jednotka pro léčbu poruch příjmu potravy včetně denního stacionáře, denní stacionář pro adolescenty a denní stacionář pro dospělé.
Ke Karlovu 11, Praha 2
Přijetí do psychiatrické léčebny nebo do jiného lůžkového zařízení může být dobrovolné nebo nedobrovolné.
Psychiatrie má však jednu podstatnou odlišnost, a tou je fakt, že klienti s psychickou poruchou na ni nemusí mít náhled (uvědomování si vlastní choroby). Proto si potřebu nedobrovolné hospitalizace nemusí uvědomovat. Z tohoto důvodu je psychiatrickým zařízením věnována zvýšená pozornost.
Dobrovolná hospitalizace
Představuje většinu přijetí do psychiatrických zařízení. Klient při ní podepisuje informovaný souhlas s léčbou. Je to zákonný požadavek, který musí být splněn a představuje vyjádření pacienta, že souhlasí s poskytnutou léčbou a že svůj souhlas může kdykoliv odvolat a léčbu ukončit.
Nedobrovolná hospitalizace
Zákon jasně vymezuje, kdy je možné klienta hospitalizovat nedobrovolně. Z hlediska psychiatrie se jedná většinou o stav, kdy „pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak“. Další možností je pak soudem nařízené ochranné ústavní léčení, které je také nedobrovolné.
Nedobrovolná hospitalizace představuje omezení na svobodě, a proto je nutné tuto skutečnost nahlásit soudu. Toto nahlášení je nutné zajistit do 24 hodin od přijetí a děje se většinou odfaxováním vyjádření přijímacího lékaře na místní soud. Soud na podkladě tohoto hlášení zahájí tzv. detenční řízení neboli řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče, v rámci kterého je klientovi přidělen právní zástupce. Klient sám si může vybrat jiného právního zástupce, pokud s určeným zástupcem nesouhlasí. Soud musí v rámci detenčního řízení do 7 dnů rozhodnout, zda shledal za splněný některý ze zákonných důvodů nedobrovolné hospitalizace.
Zmíněnému shledání většinou předchází kontakt pracovníka soudu s klientem, od něhož získá informace týkající se nedobrovolného přijetí a jemuž vysvětlí jeho situaci a poučí jej také o jeho právech. Jedním z práv je i právo na vlastního právního zástupce, což však nemusí být nutně osoba s právním vzděláním.
Dále pracovník soudu vyslechne ošetřujícího lékaře, aby zjistil okolnosti přijetí. Pokud je dle ošetřujícího lékaře stav klienta i nadále závažný a neumožňuje mu komunikovat s pracovníkem soudu, ustanoví mu soud zástupce (opatrovníka) z řad advokátů. Stejně postupuje soud i v případě klientů, kteří si během kontaktu s pracovníkem soudu zástupce nezvolili. Pokud soud rozhodně, že nedobrovolná hospitalizace nebyla v souladu se zákonem, pak je zařízení povinno klienta okamžitě zdobrovolnit. Rozhodnutí doručuje soud buď zástupci, kterého si klient určil, nebo advokátu – opatrovníkovi. Ode dne doručení rozhodnutí jedné z těchto osob, běží 15ti denní lhůta pro podání odvolání (podání odvolání nezpůsobuje, že by léčebna musela klienta okamžitě propustit, klient zůstává v nemocnici i nadále, dokud jej lékaři nepropustí sami z důvodu zlepšení zdravotního stavu).
Pokud ošetřující lékař nazná, že stav klienta umožňuje propuštění, pak pacienta propustí bez ohledu na to, že soud předtím rozhodl o přípustnosti držení. Po rozhodnutí soudu následuje řízení o vyslovení přípustnosti dalšího držení v léčebně. Soud nařídí jednání, vyslechne klienta, jeho zástupce, ošetřujícího lékaře a ustanoví soudního znalce (psychiatra), který klienta nestranně vyšetří. V rozsudku, který musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace, soud rozhodne, zda je další držení přípustné a na jakou dobu. V léčebně bude klient držen po dobu, která bude nezbytná pro zlepšení jeho zdravotního stavu, maximálně jeden rok. Bude-li i po roce třeba další hospitalizace, musí soud na základě nového znaleckého posouzení znovu rozhodnout o jejím prodloužení. Během těchto procedur a lhůt může ošetřující lékař kdykoliv rozhodnout na základě stavu klienta o jeho zdobrovolnění – potom se celé řízení zastavuje. Stejně tak je možné přijat klienta dobrovolně a během hospitalizace, pokud dojde ke zhoršení stavu, jej znedobrovolnit. Řízení, které následuje, je naprosto shodné jako výše popsané, jen s tím rozdílem, že je zahájeno ne od data přijetí do léčebny, ale právě od data znedobrovolnění.