Ještě jste se neléčili a cítíte potíže
Necítíte se dobře a chcete se poradit, chcete se sobě věnovat, pracovat na pochopení kořenů a souvislostí svých problémů a raději byste se vyhnuli braní léků?
ZKUSTE
Životní fáze či situace
Určité životní fáze přinášejí samy o sobě významné změny, které mohou být velmi stresující, jakkoli jsou přirozené a žádoucí. Je to hlavně období dospívaní a mladé dospělosti, později odchod vlastních dětí z domova, končení pracovní kariéry a přechod do penze, a konečně stárnutí a stáří. (Pomíjíme zde dětství, kdy se za normálních okolností o pohodu a tělesné i duševní zdraví dětí starají rodiče.) Přechod mezi životními fázemi je obdobím zvýšených nároků, s nimiž si člověk nemusí vždy vědět rady. I mimo tato přechodová období však mohou kohokoli potkat těžkosti, které narušují tělesnou, duševní či sociální pohodu a mohou vést i k propuknutí onemocnění. I když však u sebe nenacházíte žádný zjevný důvod (říkáte si třeba „všechno důležité mám, daří se mi v práci, jsem zdráv já i moje rodina, měl bych být šťastný“), a přesto se necítíte štastný ani spokojený, může být v pozadí duševní porucha.
Individuální vnímavost, zranitelnost a odolnost
Každého člověka potkají někdy v životě těžkosti a starosti, každý je ovšem jinak vybaven na jejich zvládání . Někdo vydrží a překoná hodně sám, jiný s pomocí druhých a další se snadno „sesype“ – je to individuální. Kdokoli se však může dostat do situace, kdy jeho míra je překročena a pomoc prostě potřebuje. Pak není jistě prohrou, zbabělostí či slabostí odbornou pomoc vyhledat. K psychologům nechodí jen ufňukané paničky a slaboši, k psychiatrům nechodí jen „naprostí blázni“.
Nástup obtíží
Začátek problémů může být náhlý, někdy vysloveně prudký – v průběhů několika dnů či dokonce hodin. Jindy však obtíže vznikají spíš nenápadně, poznenáhlu, a rozvíjejí se řadu týdnů nebo měsíců, plíživě dokonce i v řádu let. Někdy lze počátek obtíží spojit s nějakou významnou událostí, ať už vzrušující (povýšení v zaměstnání, zahraniční cesta, umělecký zážitek, svatba ap.), stresující (zkouška, ztráta zaměstnání, těžká nemoc, partnerský rozchod ap.) či přímo dramatickou (autonehoda, úmrtí v rodině ap.), jindy žádnou takovou souvislost nenacházíme.
Dovolte, abychom vám nyní předložili několik návodných otázek, které je dobré si položit při rozhodování, zda vyhledat odbornou pomoc nebo alespoň konzultaci v otázkách duševního zdraví. Většinu z nich si někdy v životě položí každý z nás a závisí v zásadě na intenzitě (tíži, hloubce) obtíží, jejich častosti a trvání, zda jde o pocity přirozeně a logicky doprovázející určité situace (např.smutek z rozchodu), nebo zda jde již o chorobný příznak (deprese).
Povšimli jste si v posledních dnech či týdnech u sebe změn v některých z těchto oblastí?
Ve svém vztahu sám k sobě, k vlastní osobě („změnil jsem se, nejsem jako dřív“)
Ve vztahu k druhým lidem („změnili se, nejsou jako dřív, chovají se ke mně jinak“)
V režimu dne, aktivitách, výkonnosti (práce, odpočinek, spánek)
V náladě a jiných prožitcích (nadnesená, skleslá, nestálá, úzkostá)
V myšlení (kroužení myšlenek, ztráta pocitu samozřejmosti, známého smyslu)
V tělesných projevech (napětí, sevření, tlaky, pocení, dýchání, zrak, bolesti, neklid, abnormální únava, plačtivost, sexuální aktivita a podobně)
Ve spánku, jídle a pití (více, méně, nepravidelně)
V komunikaci s druhými (vyhledávání, vyhýbání se, konflikty)
V sebeovládání (vznětlivost, obavy, že byste mohl někomu nebo sobě něco udělat)
Nebo považujete některou z těchto oblastní u sebe dlouhodobě za problematickou, neuspokojivou, narušenou?
Pociťujete výraznou úzkost, tíseň, skleslost, ztrátu energie, chuti do činností, zájmu, radosti, sebejistoty? Zdá se vám, že jste k ničemu, nic se vám nedaří, nikdo vám nerozumí, nikdo si Vás nemůže cenit a mít vás rád? Nemůžete se uvolnit a od těchto úvah odpoutat?
Děláte si velké výčitky? Máte pocit, že jste vše pokazili a zasloužíte potrestání? Ztrácíte naději, že se vše obrátí k lepšímu? Připadá vám, že pro vás život ztrácí smysl?
Myslíváte na smrt? Pomýšlíte někdy na sebevraždu?
Trpíte změnami nálad? Někdy se cítíte rozjaření a akční, jindy pod psa (aniž by to zjevně souviselo s událostmi)? Střídají se nálady rychle, nebo jste naopak dlouhodobě skleslí či dlouhodobě euforičtí?
Pociťujete úbytek odhodlání, vůle? Odkládáte věci, rozhodnutí? Nemůžete se rozhodnout, běžné věci se jeví jako zásadní a neřešitelné?
Přestali jste chodit do školy nebo do práce? Přestali jste si zařizovat úřední záležitosti, jako úřad práce, zdravotní pojištění? Přestali jste se starat o své finance, o to, z čeho budete žít? Přestali jste pravidelně platit složenky, byt atd.?
Vracejí se vám stále dokola nevítané myšlenky a nejdou zaplašit? Nemůžete soustředit myšlení na co sami chcete? Nemůžete své myšlenky zastavit nebo naopak rozběhnout? Zdá se vám, že v běžných situacích nerozumíte, co se děje, nebo naopak „konečně chápete“ – věci vám začaly dávat nový, neobvyklý smysl?
Trpíte změnami spánku? Obtížným usínáním, neklidným či přerušovaným spánkem, předčasným probouzením? Nebo naopak zvýšenou spavostí? Spánek vám nepřináší dostatek odpočinku, budíte se neosvěženi? Spíte dlouho do dopoledne, i přes poledne?
Jste podráždění, vznětliví, dostáváte se snadno do konfliktů s druhými, slovních či dokonce fyzických? Lezou vám druzí lidé neobvykle na nervy?
Pozorujete se nadměrně? Pociťujete velké obavy o své zdraví, i když žádná vyšetření neukázala poruchu? O zdraví svých blízkých? O své blízké vůbec? Podnikáte mimořádná opatření pro svoje zdraví (vyšetřování, speciální strava či oblečení, diety, náročné cvičení aj.)
Jíte či pijete zřetelně více nebo naopak zřetelně méně než dříve? Zhubli jste či přibrali na váze výrazně v posledních měsících? Kouříte výrazně více? Uchylujete se častěji k lékům či alkoholu (ev.drogám), abyste zaplašili starosti, uvolnili se, usnuli…
Cítíte neklid, který nejde zastavit? Nemůžete se soustředit na učení, čtení, rozhovor, sledování filmu?
Poškozujete se – pořezáním, pálením cigaretou ap.? Přináší vám to úlevu nebo uspokojení?
Jste výrazně nespokojeni se svojí postavou, svým vzhledem? Přejídáte se často? Omezujete se výrazně v jídle? Zvracíte často? Úmyslně nebo neúmyslně?
Začali jste se stranit lidí? Připadáte si v jejich očích nemožní? Máte pocit, že vás lidi pozorují, pomlouvají, pošklebují se? Máte pocit, že proti vám lidé něco mají, brojí, chtějí vám škodit?
Slyšíte zvuky nebo hlasy, když nikdo není přítomen? Ovlivňuje někdo nebo něco vaše myšlenky ? Řídí někdo vaše konání mimo vaši vůli? Dostáváte znamení světly aut, vysíláním rádia či televize?
Prožíváte (závažné) narušení v některé z těchto oblastí: studium, zaměstnání, partnerské, rodinné, mezilidské vztahy; péče o vlastní osobu; péče o domácnost; zájmy a záliby; duchovní – církevní život ? (přičemž toto narušení souvisí s vaším zhoršeným fungováním nebo je alespoň nelze jednoduše přisoudit vnějším okolnostem)
Ve všech těchto případech vyhledejte odborníka, nejlépe psychiatra, aby vás mohl podrobně vyšetřit, stanovit diagnózu a doporučit další postup. Léčba obtíží může spočívat buď v psychoterapii (léčbě psychologickými prostředky, nejčastěji rozhovorem, nebo v podávání léků, nebo v kombinaci obojího, což je u některých typů obtíží prokazatelně nejúčinnější. Pokud se obáváte navštívit psychiatra, vyhledejte alespoň psychologa, i ten Vám pomůže zorientovat se v problému a v případě nutnosti Vám doporučí přece jen navštívit psychiatra kvůli předpisu léků.
Proč mají lidé zábrany vyhledat odborníka
Člověk nemá pocit, že je (duševně) nemocný (tzv.chybí vědomí choroby, tzv.náhled)
Neznají vhodné odborníky v blízkosti svého bydliště, nemají kontakty
Přesvědčení „musím být statečný – vydržet to a/nebo si pomoci sám“ (zvl. muži)
Považují duševní trápení za své selhání a stydí se za ně
Nechat si pomoci považují obecně za slabost (častěji muži)
Obávají se, že budou označeni za blázna
Mají zkreslené představy o psychiatrické léčbě (lécích, psychoterapii) – pochybují o účinnosti, mají obavy z vedlejších účinků
Obávají se hospitalizace na psychiatrii, nedobrovolného léčení
Obavy ze stigmatizace – předsudků, poškození možností v zaměstnání apod.
Mohou mít již předchozí špatnou zkušenost s psychiatrickou léčbou
S čím ke komu
Někdy není snadné na začátku rozhodnout, zda je lépe se obrátit se žádostí o pomoc na psychologa nebo psychiatra. To by vás však nemělo odradit od vyhledání této pomoci – každý z odborníků vás v případě potřeby může nasměrovat k někomu z kolegů. Můžete také první informace o charakteru svých potíží říci po telefonu a odborník vám poradí, kam se obrátit. Je důležité hlavně někde začít! Svoje obtíže nepřehánějte, ale ani nezamlčujte nebo nezlehčujte, jinak i sebelepší odborník těžko určí pro vás vhodnou léčbu.
V případě velmi naléhavých problémů, kdy si již nevíte rady, nevíte jak dál, přestáváte být schopni běžně fungovat a třeba Vás i napadají černé myšlenky, je nutné, abyste urychleně vyhledali krizovou pomoc! Není-li ve vašem místě k dispozici krizové centrum nebo linka důvěry, neváhejte se obrátit na běžnou lékařskou pohotovost nebo si zavolejte záchranku.
Naléhavé případy
Např. stavy po šokujícím nečekaném zážitku (úmrtí blízké osoby, přepadení, znásilnění či sexuální zneužití, živelní katastrofa, jiná nehoda), nebo sebevražedné úvahy – obraťte se prosím ihned na nejbližší krizové centrum – v Praze buď Centrum krizové intervence v Bohnicích nebo RIAPS. 0bě zařízení jsou dostupná 24 hodin denně 7 dní v týdnu, a to osobně i telefonicky. Je možno samozřejmě volat i Rychlou zdravotnicku pomoc 155 nebo 112.
Nebo SOS Centrum Diakonie, Varšavská 37, Praha 2. Denní krizová služba funguje ve všední dny 9-22 hod., tel.: 222 514 040, 777 734 173, e-mail: sos@diakoniecce.cz www.soscentrum.cz
Středně naléhavé případy
Tedy případy, kdy nejde o přímé ohrožení života či zdraví, vaše či vašeho okolí, ale je již patrné, že vaše psychické problémy značně narušují vaši pohodu, vztahy a praktické fungování, napadá vás, že byste měli brát nějaké léky nebo vám to říkají lidé z vašeho okolí. Vyhledejte si nejbližší psychiatrickou ambulanci v adresáři psychiatrů.
Méně naléhavé případy
Necítíte se dobře a chcete se poradit, chcete se sobě věnovat, pracovat na pochopení kořenů a souvislostí svých problémů a raději byste se vyhnuli braní léků? Zkuste Psychoterapeutické služby.