Dotyčný a často i jeho rodina se dlouho trápí a potýkají s důsledky onemocnění – problémy v mezilidských vztazích, v zaměstnání či škole, s financemi, přidruženými tělesnými onemocněními atd. A mnohdy zbytečně. Pokusíme se vám nyní dát základní vodítko pro vaše vlastní posouzení, zda se u vás může rozvíjet nějaké duševní onemocnění a co v tom případě můžete pro sebe nejlépe udělat.

Určité životní fáze přinášejí samy o sobě významné změny, které mohou být velmi stresující, jakkoli jsou přirozené a žádoucí. Je to hlavně období dospívání a mladé dospělosti, později odchod vlastních dětí z domova, končení pracovní kariéry a přechod do penze, a konečně stárnutí a stáří. (Pomíjíme zde dětství, kdy se za normálních okolností o pohodu a tělesné i duševní zdraví dětí starají rodiče.) Přechod mezi životními fázemi je obdobím zvýšených nároků, s nimiž si člověk nemusí vždy vědět rady. I mimo tato přechodová období však mohou kohokoli potkat těžkosti, které narušují tělesnou, duševní či sociální pohodu a mohou vést i k propuknutí onemocnění. I když však u sebe nenacházíte žádný zjevný důvod (říkáte si třeba „všechno důležité mám, daří se mi v práci, jsem zdráv já i moje rodina, měl bych být šťastný“), a přesto se necítíte šťastní ani spokojení, může být v pozadí duševní onemocnění.